Pozvání

Zveme Vás k návštěvě našeho památného Lobendavského betléma.

Lobendavský betlém Víte něco o betlémech? A chtěli byste se něco dozvědět? Nebo máte chuť se na jeden takový přijet podívat? Zveme Vás na malou ukázku.









Narození Ježíše Krista

O mládí Ježíše Krista vyprávějí evangelia sv. Matouše a sv. Lukáše. Ty, spolu s dalšími historickými prameny, pomáhají církevním i světským historikům zmapovat okolnosti kolem narození člověka, který tak výrazně ovlivnil dějiny lidstva. Před Ježíšovým narozením
se museli jeho rodiče, Josef a Marie, vydat z Nazaretu do Betléma, města 7 km jižně od Jeruzaléma. Snad to bylo z nařízení císaře Augusta o sčítání lidu. Kvůli množství cizinců v Betlémě a vlastní chudobě nenalezli ubytování a tak přebývali za městem v jeskyni, kterou využívali pastýři jako stáj. Zde se jim o půlnoci narodil syn Ježíš.
Podle evangelia hned poté nastalo světlo jako ve dne a andělé zvěstovali pastýřům, kteří hlídali svá stáda blíže u města, že se narodil spasitel.
Vánoce (svatou noc), jako svátek narození Ježíše Krista 25. prosince, zavedla církev ve IV. století a jejich datum určila tak, aby překrylo rozšírené pohanské oslavy zimního slunovratu.

Lobendavský betlém


Historie betlémů

První jesličky dal vystavět František z Assisi r. 1223. Bylo to pod dojmem návštěvy Svaté země a Betléma samotného. František z Assisi se rozhodl, že tento zážitek zprostředkuje i ostatním lidem a vybral pro svůj záměr jeskyni na hoře Alverno u obce Greccio na území dnešní Itálie. K postaveným jesličkám přivedl zvířata, Josefa i Marii, jen dítě mu nikdo nechtěl půjčit a tak v jesličkách ležela loutka. U tohoto výjevu potom sloužil půlnoční Vánoční mši.
Betlém, tak jak ho vnímáme dnes, byl však pravděpodobně poprvé vyroben až r. 1291. Šlo o sochy 70-80 cm vysoké, které si objednal chrám S. Marie Maggiore v Římě. Zůstalo však u ojedinělého výtvoru, který se nesetkal s širší odezvou. K té došlo až téměř o sto let později. R. 1384 zhotovil italský sochař Vanni Mainardi na objednávku pátera Giovanni da Bartolomeo deset soch v poloviční životní velikosti, které zobrazovaly svatou Rodinu, pastýře a hlavy volka s oslem. Záhy se podobné výjevy začaly objevovat v mnoha italských chrámech a kostelích. Za rozšíření po Evropě vděčí betlém především řádu františkánů a dominikánů. V Království českém byl první betlém instalován v kostele sv. Klimenta na Starém městě r. 1562, a to jezuity. Byl to vůbec první betlém na sever od Dunaje. Tou dobou již bylo v církevním budovách Evropy (především jižní) tolik betlémů, že v Tridentu zasedal koncil, který měl mj. určit i jejich správnou podobu. V našem okolí byl první betlém v Jičíne r. 1630. Nadále přibývaly betlémy v kostelích, ale i ve šlechtických sídlech, kde se staly reprezentativní záležitostí.
Hlavní událostí, která odstartovala fenomén betlemářství jako tvorby lidových umělců, bylo nařízení Josefa II. o zákazu vystavování betlémů v kostelích. Doba osvícenství ve 2. polovině 18. století je tak počátkem zlidovění tvorby betlémů. Lidé zvyklí na výjevy zrození Ježíše se nechtěli smířit, že o tuto podívanou přijdou a tak po celých Čechách vzniká nová lidová tvorba. Výroba a stavění betlémů však nemělo ve všech regionech stejnou intenzitu. Obecně se dá říci, že největší betlémářské oblasti byly především v horských a havířských lokalitách. Podkrkonoší patří k nejvýznamnějším. Polovina 19. století je pak zlatým věkem českého betlémářství.

Lobendavský betlém


Postavy v betlému

Ústřední postavou je narozený Ježíš, který je zobrazován na bílé látce, nahý nebo jen přikrytý dalším kusem látky. Miminko leží v jesličkách, vedle kterých stojích Marie a Josef. Marie by měla stát nalevo (z pohledu diváka) na tzv. evangelijní straně betléma. (Z této strany rovněž hledí k jesličkám oslík a jsou zde i seběhnuvší se pastýři.) Josef stojí potom na straně pravé. Nad jesličkami se vznáší anděl, který radostnou novinu o zrození spasitele zvěstoval pastýřům. Toto poselství je zobrazováno na pruhu rozvinuté látky nebo papíru nad betlémem či přímo v rukou anděla, a to buďto latinsky „Gloria in excelsis deo“ nebo v českém překladu jako „Sláva bohu na výsostech“. Centrální scénu doplňují volek s oslem. Ačkoliv o nich v evangeliích není žádná zmínka, jsou ve výjevech zrození Krista od nepaměti až do dnešních dnů. V rozšířené scéně mají své pevné místo postavy pastýřů, kteří přispěchali k Ježíškovi jako první, a tří králů, Melichara, Baltazara a Kašpara s doprovodem.
Všechny tyto postavy vycházejí z textu evangelií. Zlidovění betlémů však přineslo mnoho zcela nových postav. Především jsou to darovníci (daráci) v nejrozmanitějších podobách. A tak k jesličkám chvátá selka s krajáčem mléka, švec s botičkami, sadař s plným košíkem, truhlář s kolíbkou na trakaři atd. Lidový betlémáři se při tvorbě těchto postaviček často nechali inspirovat svým okolím. Kromě daráku u jesliček nemohli chybět ani muzikanti. Velikost postaviček se ustálila na 18-20 cm. Tato jednotnost měla velkou výhodu v přenositelnosti figurek.
Bývalo zvykem, zvláště v chudších rodinách, koupit každý rok do betlému třeba jen jedinou postavičku. Mimo lidských figurek je v této scéně i řada zvířat. Tři králové jsou zobrazováni s velbloudy či koňmi, pastevci mají s sebou celé stádo ovcí, které hlídá pes, vesničané s sebou vedou kozy, krávy, či nesou drůbež jako dary. Za betlémem je krajina buďto taková, jak si autor představoval okolí města Betléma, nebo, u lidových betlémů častěji, krajina z okolí autora.
Rozmanitost možných materiálů k vytvoření betlému nám ukáže nejlépe jejich výčet: dřevo, keramické hlíny, papír, těsta, sklo, tragant (pryskyřice z keře kozince), vosk, kovy, uhlí, kámen, tkaniny, krajka, rostlinné materiály a ojediněle i mnoho dalších.

Lobendavský betlém


Betlémská hvězda

Co by to bylo za jesličky s Ježíškem, kdyby nad nimi nebyla vyobrazena betlémská hvězda v podobě komety. Ve 2. kapitole Matoušova evangelia je popsána cesta tří mudrců z východu, kteří se šli poklonit narozenému Ježíši. Znamením k cestě jim byla podle tohoto evangelia jasná, nově zrozená, hvězda. Je mnoho důvodů se domnívat, že betlémskou hvězdou kometa nebyla. Jednak je zjevení komety předzvěstí spíše špatných událostí a navíc v období kolem datovaného narození Ježíše Krista nejsou záznamy o žádné jasné vlasatici (a to východní astronomové zaznamenávali komety velmi přesně již v této době). Co tedy bylo ono nebeské znamení? Na nejpravděpodobnější odpověd přišel již v 17. století astronom Johannes Kepler, když 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (stav, kdy se vesmírná tělesa jeví ze Země na stejném místě) dvou velkých planet – Saturna a Jupitera. Napadlo ho propočítat, zda k této konjunkci nedošlo v době narození Ježíše a zda by tedy tento úkaz nemohl být onou betlémskou hvězdou. Zjistil, že konjunkce nastala r. 7 př. Kr. a to hned třikrát krátce po sobě (koncem května a září a začátkem prosince). Toto astronomické zjištení narození letopočtu Ježíše Krista až překvapivě dobře koresponduje se závěry historiků. Ti totiž již dávno vědí, že když r. 532 pověřený římský opat stanovoval rok narození Ježíše a začátek letopočtu, dopustil se chyb v navazování starých kalendářů. Správné datum narození muselo být o pár let dříve. A tak možná jako třem „králům“, tak i nám ukázala betlémská hvězda ve snaze datovat narození Ježíše správnou cestu.
Kde se tedy vzala nad jesličkami kometa? „Viník“ byl odhalen až ve druhé polovine 20. století. Byl jím proslulý italský malír Giotto di Bondone (1267-1337), který r. 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Tři roky předtím, v září r. 1301, pozoroval jednu takovou vlasatici, a tento zážitek, z návratu Halleyovy komety, ztvárnil i na fresce. Od těch dob je tvar známé komety dominantou nebe nad jesličkami a malým Ježíškem.

Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém




Lobendavský betlém


Zveme Vás ještě jednou k návštěvě našeho Lobendavského betléma. Je možné jej shlédnout před, při nebo po bohoslužbě (SO - 17.00) nebo po telefonické či emailové domluvě. Těšíme se na Vás !!!!

Sdílet

| Autor: Martin Kerhart | Vydáno dne 04. 01. 2014 | 6726 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak. - KONTAKTY NA NÁS - ADMINISTRACE